Lelo

Román má názov podľa gruzínskej ľudovej hry. Ústrednou postavou knihy je mladá a krásna zberačka čaju Čičino Parvanidze, najlepšia pracovníčka kolchozu, ktorá sa rozhoduje medzi dvoma nápadníkmi, veselým Bondom, synom kulaka, a mlčanlivým, ale pracovitým Kišvardim. Keď poznáva zlomyseľnosť a nepriateľské správanie sa zdanlive veselého Bonda, rozhoduje sa vydať za druhého, usilovného mládenca. Popri tomto zápase vyvíja sa i sama charakterove a dosahuje ďalšie pracovné víťazstvá, ktoré gruzínska dedina oslavuje svojou tradičnou hrou.

Román o socialistickém soutěžení dvou gruzínských kolchozů ve sklizni čaje a v pěstování citrusů. Podnět k soutěžení dalo utkání ve starobylé míčové hře "lelo", uspořádané při slavnosti dokončení stavby mostu. Povzbuzení úspěchem ve hře ujali se komsomolci organisování pracovní soutěže a "pronést lelo" (= mít úspěch) se stalo okřídleným slovem. Ústřednim motivem je románik dvou komsomolců, které pracovní soutěž sblíží. K Mezinárodnímu dni mládeže, ke kterému česačka Cicino vyhlásí závazek sklidit 200 q čaje, vypěstuje Kišvardi tak bohaté čajovníkové keře, že Cicino při jejich sklizni daleko předčí výkon známé rekordní česačky. Hlavní úspěch komsomolců je však v tom, že naučí vesničany vzorně pracovat bez ohledu na rekordy. Autor, vyznamenaný Stalinovou cenou II. stupně, ukazuje v románě, jak socialistické soutěžení dává podněty k využití všeho bohatství gruzínské přírody a proslaví po celém Sovětskem svazu dříve neznámou vesnici.